Historie absinthu začala ve Švýcarsku, kde doktor Ordinaire léčil svoje pacienty zeleným elixírem vlastní výroby, který vyráběl podle receptu staré zkušené bylinkářky. Známým se absinth stal až roku 1805, kdy ho ve své továrně začal ve velkém vyrábět Francouz Henri-Louis Pernod. Během 19. století se absinth stal ve Francii symbolem, který ovlivňoval tvorbu většiny umělců. V roce 1830 vzali s sebou francoužští vojáci do Alžírska dostatek absinthu jako lék proti malárii. Spíš než na zahánění malárie se však absint hodí k úplně jiným, nemedicínským účelům, a stal se tak nejoblíbenějším nápojem vojska. Když se pak armáda vítězně vracela do Francie, oslavovalo se v celé Francii a především v Paříži zase popíjením absinthu. A tak se stalo pití absinthu módou, která se velmi rychle rozšířila po celém území. V Paříži té doby má každá společenská skupina (vojáci, buržoazie, umělci - především malíři) svůj oblíbený podnik: umělci Degas a Monet si dávají absinth poprvé v avenue de Clichy a po válce (1870) v pařížské čtvrti Pigalle v kavárně U mrtvé krysy. Začátkem 20. století vzniká ve Francii Národní sdružení proti alkoholismu, jehož cílem je uzákonění zákazu absinthu, mimo jiné i kvůli otřesnému případu, kdy švýcarský dělník Jean Lonfray zavraždil svou těhotnou ženu a dvě dcery, údajně po požití absinthu. Absinthe se ve Francii podařilo zakázat v roce 1915, zakázán byl i ve Švýcarsku, Belgii, USA, Francii, Německu… Společnost La Boheme UK Ltd. patří k největším dodavatelům a distributorům kvalitního absinthu na světě. Její reputace a marketinková strategie způsobily, že se na firmu obrátili zástupci Twentieth Century Fox a tak byl český absinth dodán pro účely filmu Moulin Rouge s Nicole Kidman. Toto jen potvrdilo skutečnost, že společnost La Boheme reprezentuje velmi vysokou kvalitu svých služeb a výrobků. Po úspěších absinthem nasáklých filmů Moulin Rouge, From Hell, Eurotrip a Van Helsing je zřejmé, že absinth se na moderním trhu se špičkovými alkoholickými nápoji již zabydlel natrvalo. Absinthe bezpochyby vděčil své obrovské popularitě i díky rituálu, který jej provázel. Díky vysokému obsahu alkoholu a nahořklé chuti (v řečtině absinthe znamená nepitelný) musel být absinth před konzumací naředěn a přislazen. Rituál, který díky tomu vznikl jako by pocházel z dílny marketinkového génia: Nejprve se naplnila absinthová sklenka třemi díly absinthu a na její horní okraj se opatrně položila Hemingway poprvé ochutnal absinth během své návštěvy ve Španělsku v roce 1920. Bláznivě se zamiloval do zelené víly, tak byl totiž absinth přezdíván La Fée Verte - zelená víla. Hemingway ve svém zvyku popíjení absinthu pokračoval i v Paříži, kde však byl absinth v té době ilegální. Zeleného moku se nevzdal ani v USA a tak pašoval lahve absinthu ze Španělska a z Kuby, aby mu byly nablízku jako inspirace při psaní. Absinth postupně přestává být nápojem bohatších středních vrstev a uměleckých kruhů a začínají ho konzumovat i ti nejchudší. Především dělníci se scházejí každý večer v hospodách, a aby zapomněli na bídu každodenního života, pijí právě absinth. Právě v této době, kdy došlo k masivnímu rozšíření tohoto alkoholického nápoje, začíná ve vládnoucích kruzích vznikat opozice proti absinthu, který se stává symbolem alkoholismu a rozkladu společnosti. Obrazy Moneta a Degase s náměty absinthu se smetánce zdají být příliš vulgární. Na počátku nového století vzniká Národní sdružení proti alkoholismu, které si klade za cíl uzákonit zákaz absinthu, a to z důvodu, že „absinth dělá z lidí dementy a kriminálníky, způsobuje epilepsii a tuberkulózu, z mužů dělá zuřivá zvířata a z žen mučednice“. Zákaz absinthu bylo ale těžké prosadit, jelikož po celé Francii existovalo mnoho továren na jeho výrobu a stát měl z prodeje také nemalé příjmy. V roce 1915 se přece jen podařilo absinth zakázat, ale důvodem k zákazu bylo spíš než zdravotní důvody vinařské lobby. Důkazem toho je i to, že hned po platnosti zákazu prodeje absinthu došlo k velké armádní zakázce na dodávku vína.
Chronický absinthismus se projevoval křečemi, ochromením, slábnutím paměti, nespavostí, halucinacemi, epileptickými záchvaty a celkovou degenerací. Stejné efekty však dokáže vyvolat i samotný alkohol. Dnes je už absinth zbaven toxinů a našel si znovu mnoho příznivců nejen mezi umělci.
Návrat Absinthu - zelené víly
absinthová, speciálně upravená lžička, na kterou byla následně umístěna hrudka cukru. Po té byla z karafy pomalinku přez cukr do sklenky dolévána ledová voda, až se cukr rozpustil a poměr vody k absinthu byl cca dvě ku pěti, odpovídajíce požadované chuti. Emeraldový absinth při tom uvolnil směsici vůní a jeho barva se pomalinku změnila a naplnila tak konzumenta dychtivostí spojenou s toužebným očekáváním. Pak už jen stačilo lžičkou absinth zamíchat a pomalu jej popíjet a nechat tak svou mysl unášet zelenou vílou...